Pondělí bude můj oblíbený školní den. Máme předměty, které mě baví, necítím se v nich tak ztracená jako ve všech ostatních a vyučují je super profesorky. Seminář z fonetiky máme v malé učebně, každý má na stolečku zabudovaná svoje sluchátka a "přehrávač". Během hodiny pracujeme samostatně na poslechových cvičeních, které si můžeme libovolně přetáčet a zastavovat, na konci hodiny čteme všichni společně text, ale ! profesorce se nahrávky uloží zvlášť a může si doma poslouchat, jak tu francouzštinu komolím :-) . Někdo je možná na takový vybavení školy zvyklý, já ne, a proto jsem z toho byla hodně překvapená.
Minulý týden jsme se chodily zapisovat na tělocvik. Podle tajných instrukcí jsme se snažily být všude o půl hodiny dřív, aby na nás zbylo místo. Vyšlo to! :-) Na pondělí mám fitness, v úterý moderní tanec, ve středu zase fitness a v pátek aquagymnastiku (ta začne až v polovině října). Hodně jsem se nasmála (samozřejmě potají) při pondělní půlhodince cvičení. Dlouho trvalo, než si nás všechny zapsala, tak jsme na cvičení měly jen chvilku, ale stálo to za to :-D . Půlka Francouzek lapala po dechu po pěti minutách a jedna dokonce omdlévala. Pomateně se rozhlížely kolem sebe a netušily, kam s pravou nohou, kam s levou nohou,.. Přitom se sestava skládala z nejprimitivnějších kroků z aerobiku. Ano, Francouzsky mají šarm a jsou elegantní, ale běžte se na ně někdy podívat do tělocvičny, zábava zaručena, šarm a elegance zamčené v šatní skříňce.
Navštívily jsme druhou botanickou zahradu a já byla při té příležitosti poprvé na pravém břehu Garonny. Zajímalo by mě, jestli mají obyvatelé pravého břehu narážky na ty z levého břehu. Něco jako Praha X Brno, Pelhřimov X Humpolec. To se ještě pokusím zjistit.
Rýžové pole
Do Bordeaux se po týdnu opět vrátilo sluníčko a tak jsme jely na výlet. Opět k oceánu, na "téměř-ostrov" (doslovný překlad, který nás pobavil) Cap Ferret.
Obrázek ukradený z internetu, abyste viděli, kde jsme to byli.
Tentokrát jsme jely ještě s jedním Čechem, který je v Bordeaux na pracovní stáži a s kamarádkou z Polska. Seznámily jsme se s ní na hodině Rock´n´rollu (kam nakonec chodit nebudeme). Snažíme se na sebe mluvit pomalu a hodně gestikulovat a docela si rozumíme. Když to nejde, používáme francouzštinu.
V jízdních řádech se tady nedá vyznat. Snažila jsem se ho pochopit, ale po pár minutách jsem to vzdala a radši jsme poprosili řidiče autobusu. Nooooo. Ten se v nich nevyzná taky. Pořád si říkám, že mě už tady nic nepřekvapí, ale každý den se najde něco :-D
Prošli jsme skoro celý poloostrov pěškobusem, poobědvali jsme na pláži, nasbírali mušličky,... byla to krásná procházka a výlet.
Nejspíš každý obyvatel města vlastní loďku .
Jo a málem jsme se zapomněla pochlubit! Odvážila jsem se ochutnat mořské plody. Chuť nic moc, příště si je už nedám.
Mušle, klobása, kuře, rýže
Ahoj Kájo,
OdpovědětVymazattak se mi to taky blíží, zítra mám první školní den. O tom, jak moc se tam "těším", Ti nemusím dlouze psát, ono by toho taky moc nebylo :-) Ještěže to je poslední rok. Kromě školy mi taky začal hokej, tam jsem byl pro změnu dneska a zjistil jsem, že letní přípravu jsem opět zanedbal. Potvrdil jsem své postavení koncového hráče (ač v útoku, každá akce u mě končí :-) ... no, mám co vylepšovat. Měj se hezky Fanda
Ahoj Fando,
OdpovědětVymazatvolala jsem si s dědou a Jarkou přes Skype, tak mi říkali, že už ti to taky začne :-) Já už zítra píšu první kontrolní testy. Připadám si tu trochu jako na gymplu. Tak ať nám to pěkně utíká! :-)
K tomu hokeji; brzo budeš soupeřům sázet jeden gól za druhým, cítím to v kostech. Vždyť jsme jedna šikovná rodina! :-)