Máme rádi salát

Sedíme v posteli, popíjíme čaj, který prý voní jako Gabky voňavka, pomalu snídáme. Velmi pomalu se probouzíme, protože dnes je naše poslední snídaně.

                                                   Baletky při romantické noční procházce. Poznáte, kdo je kdo?

Včera jsme úspěšně dokončily hon za kabelkou! Boj to ale nebyl vůbec snadný. Prodavačky nám donesly odněkud z půdy i modrou variantu, ale potom nastalo velké dilema. My s Vegy jsme byly pro modrou, Gabka pro hnědou. Nakonec se rozhodlo pro hnědou. Ve frontě na placení jsme si všimly znepokojujících elementů, tak jsme zase z fronty odešly a začaly analyzovat situaci. Vyhrála to modrá.

                                          Miroir d´eau v noci je taky romantika jako blázen.

Odpoledne jsme byly v kině. Tam Gabka učinila zajímavý objev. A to, že si pokaždé beru bonbon/čokoládu/... odprostřed. Tak jsem byla naštvaná, že mi holky prokoukly moje tajemství. Schválně to zkuste, uprostřed jsou totiž vždycky nejlepší.
Film byl dobrý. Gabka hodnotí uspokojivě. Vegy hodnotí konec až moc americký. S tím souhlasíme všechny. Celou dobu se nic amerického nedělo, ale na konci si to autoři vynahradili. Takže trošku zklamání. Film se jmenuje MUD a pokud se bude hrát i u nás, vřele doporučuji.

                                                    První snídaně a betonový stůl, který se nemůže prohnout. Jinak by pod tíhou všeho toho dobrého určitě nevydržel.

Holky si oblíbily baskický koláč a chtěly si ho koupit k snídani. Já jsem jenom utrousila nenápadnou poznámku, že se aspoň díky koláči naučí jednu geografickou oblast. A ty dvě můry si ze mě hned dělaly srandu, že jim na ráno určitě připravím slepou mapu, a pokud správně nezakreslí Baskicko, žádný koláč nedostanou. Škoda, že jsem si na to vzpomněla až po snídani (mezitím, co píšu, holky už posnídaly).

                                                   Vegy a její palačinka č.22

                                                    Moje palačinka č.23

Jestli čekáte fotku s Gabkou a její palačinkou č.45, tak se nedočkáte. Ona ji totiž snědla moc rychle.

Také jsme si vzpomněly na zábavnou historku. Cestou k oceánu si Gabka sedla v autobuse ke klučinovi, co měl zavazadlo jak na golfové hole. Po nějaké době se spolu začali bavit anglicky. Když jsme se potom ptaly na podrobnější informace, nemohly jsme se rozhodnout, jestli jeho tvrzení  "blablablabla forest blabla bla" znamená, že studuje lesnictví nebo je specialista na Foresta Gumpa. Kdo ví.

                                                   Monumentální modrý lev a holky, co mu nesahají ani po kotníky.

Momentky:
Kája: "Jo prší tam. Teď jsem viděla ženskou s ručníkem."
Gabku mrzí, že jsme nešly do opery a nemohla tak využít svých černých operních šatů s holými zády.
Také se tu každý večer strašlivým způsobem přejídáme salátu!

Rozhovor z dnešního rána:
Já: Nevím, čím to je, ale mám takovej divnej pocit v hlavě. Něco jakoby mě tlačilo tady. Ale bolest to neni. (po chvilce) Hm, možná je to rýma.
Gabka: Jo, asi máš rýmu, protože si trochu chrápala.
Vegy: No jo, to je pravda! Chrápala. (postupně se z opatrného vyjádření "trochu chrápala" stalo pomalu dřevorubecké zabírání)

Vaše makaronky Verunka, Gabrielka, Karolínka