neděle 5. května 2013

Brigádníci dorazili do Bordeaux, vybrané peníze si ponechá Kája

Přijela mi návštěva. A máme se tu dobře. Myslíme i na vás ostatní a přinášíme vám souhrn všeho zajímavého z prvního dne. Tři, dva, jedna.



Cesta byla dlouhá. Moc dlouhá... Mocinky moc dlouhá. Ale touha vidět Káju byla ještě víc mocinky delší. Všechny nástrahy, které na nás čekaly, jsme (s přítelem na telefonu) zvládly, moc dobře zvládly. Naší voajáž nám zpříjemnil slovenský ňouma, na kterého jsme si hezky česky zanadávaly, když si před nás drze nacpal své rozložité tělo i přesto, že už jsme byly téměř na řadě (při přestupu v Paříži). V největším zápalu našeho emocionálně vyhroceného nadávání nás chlapíček přerušil se slovy ( to jsme ještě nevěděly, že jde o našeho souseda) : ,, Ospravedlňujem sa, ale neviem hovorit po francúzsky, anglicky ani žiadnym iným jazykom a bojím sa......" (to už neni důležitý)... Vše bylo zapomenuto ve chvíli, kdy nás bavil během cesty pantomimickým rozhovorem se svým francouzským sousedem.
V Bordeaux nás sice žádné transparenty nevítaly (nevadí Kájo, příště), ale i přesto bylo naše shledání s Kájou jako z americké romantické komedie. Už se nám chce spát, a ještě před tím, než se synchronizovaně naskládáme do Káji království, přikládáme pár fotek s popisky.

                                          Verča si posteskla, že jí je parno, tak ji zákeřná Gabrielka zchladila vodou z Miroir d´eau.


                                          Pak se Gabrielka opět předváděla a skákala salta (vybrané peníze si ponechá Kája).

                                          Bydlení u Káji není zadarmo, jak jsme si původně myslely. Upéct stánek plný chleba nám zabralo celou noc (vybrané peníze si ponechá Kája).

                                                   To se jí to směje, když už má v sobě půlku oběda. Nepřejeme vám zažít  výraz hladové Káji.
                                               

                                                    Sice není poznat, co je to za památku, ale důležitá je modrá obloha, kterou ve vás chceme vyvolat pocit závisti (o červených dekoltech a krcích taktně pomlčíme).

                                                   Gabka si zase naložila a pak jsme ji musely přemlouvat, abychom už šly. Pod nánosem jahod, čokolády, lotusek,... se skrývá frozen yoghurt, yummy.


                                          Prej se u toho všichni fotí, tak jsme musely taky. Adoptovaná holčička je hodná, zvykáme si na sebe pomalu ale jistě (ano, opravdu je to holčička, a ano, opravdu je naše).

                                          Dance tennis / létající Gabka / fotka může posloužit jako podklad pro reklamu na vložky- "Nechejte se unášet pocitem neodolatelné hebkosti."


Sardinkám zdar!

Veruš, Gábuš, Kájuš




2 komentáře:

  1. Hladová Kája je prevít. Jo, naskládání na spaní pro tři osoby na ploše 2x2 metry(se psacím stolem) je velmi složitý :-) Těšíme se na další reportáž od V+G :-) Dobrou noc a ať vás bl.... nebo vlastně štěnice štípou celou noc :-D tmm

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, přidávám se k předchozímu názoru na hladovou Káju. Dokonce by se dalo říct, že je to strašidelný zážitek.

    OdpovědětVymazat