Slova jsou jen kapky deště...

.....aha,aha, hlásí se Vám Bordeaux, aha, aha a jsme tady my! Baby,Baby Baby studio, pro Vás Baby, Baby studio, aha, aha zas jsme tady my!..... Omluvte mojí vzpomínku na domácí tancovačky s Dádou Patrasovou :-)

   Mé plány se naplnily a už Vám tedy mám o čem psát.

   Do Bordeaux přijela pouť. A já, ač poutě v Čechách nemusím (kromě té v Pacově), jsem nemohla chybět, protože tu přece musím vyzkoušet vše! "Svoji" atrakci už jsem měla vyhlédnutou z tramvaje.

   Kolotoč se točil vééélmi pomalu, takže se nemohlo stát, že bych si ublinkla a tím pobavila všechny okolo. Zastavil se s námi nahoře a my se kochali krásným výhledem a cvakali foťákem ostošest. Ale stejně se mi víc než být v kabince, líbí kolotoč takhle z dálky. 

  Francouzi nevedou klasický střelnice. Místo toho hází míčky na plechovky, kroužky na lahve, tahají si štěstí, loví kachničky z rybníčku a plyšáky z bedny, kopou na branku nebo střílí na balonky. Neskáčou ve skákacích hradech. Asi rádi zvrací, jen při pohledu na většinu atrakcí se mi zvedal žaludek.

    Místo perníků tu prodávají jablka v čokoládě. To byste nevěřili, kolik zábavy zažijete při snaze sníst ho tak, abyste u toho vypadali aspoň trochu inteligentně. Možná jsem se v tu chvíli dala počítat za atrakci. 

    Jestli jsem Vám udělala chutě, přijeďte! Pouť je v Bordeaux celý měsíc. No a pokud zrovna teď nemáte čas, nevadí, na jaře přijedou kolotočáři znovu.

  Maminy, co se mnou chodí do školy, si o hodinách pod lavicí posílají fotky svých dětí. Ve čtvrtek už jedna z nich přešla na vyšší level- miminko vzala na hodinu. Problémy s porozuměním látky mám i bez žvatlajícího dítěte, takže si všichni umíte představit, kolik vědomostí jsem si z vyučování odnesla. Docela jsem tu učitelku litovala, protože při každým kvíknutí ( jak se říká miminkovským zvukům?) se všechny ostatní maminy začaly hlasitě rozplývat, jak je to "lostomiloušký". Ach jo, co přijde příště? :-D

  Opět celé dny prší a Francouzsky vytáhly holínky a pršipláště. Já tu chodím s červeným deštníkem, který pouští barvu, a tak za sebou v krámě nechávám "krvavé" louže a všechny tím děsím.

  Dnes jsem byla na výletě. 

- A kde?

  A kde? To zas příště, teď vypněte mě prosím, ať nebolí Vás hlava.

(Proč mě dneska napadají samý ptákoviny? Po Dádě přišel na řadu ....... no schválně, poznáte odkud mám předchozí odstavec?)