Prázdninuji

  Prázdniny jsem zahájila výletem do Toulouse a v úterý pokračovala cestou do Saint-Emilionu.
Saint-Emilion je malá vinařská vesnička a její prohlídku jsme zvládly za jeden den. Kdybych byla majetný odborník na víno, věřím, že bych tam strávila měsíce. Jedna vinice vedle druhé, kam se podíváte, tam je zámeček, sklípek, nebo aspoň prodejna s víny. My jsme vyrazily brzy ráno, opět autem, a pak jsme toho trochu litovaly. Zima, zima, zima! Ale za tu atmosféru to stálo. Nikde žádní turisté, obyvatelé nejspíš ještě vyspávali, ticho, klid, východ slunce - romantika jak z amerického filmu.

  Obchody na dveřích neměly otevírací hodiny. Z toho jsem usoudila, že se otevírá podle množství vína vypitého minulý večer.

  V hlavní sezoně mají restaurace asi napilno. Řekla bych, že množství venkovních teras odpovídá počtu sklípků = opravdu velké číslo.

  Procházely jsme se kolem celého Saint-Emilionu a vlastně pořád viděly to samé, ale taková krása se neokouká. Okouzlené okolím jsme drze vlezly na soukromý pozemek, ale stihly jsme vycouvat bez kulky v zadku.
  Za celodenní chození jsem se odměnila vaflí s čokoládou, ale fotku vám sem nedám, protože mamku to taky nijak neokouzlilo :-D. Cituji: "No, co, normální vafle, to znám."  Takže fotku s jídlem sem vložím, až si koupím něco nenormálního :-).